Kapitola 38. - Ztracený a nalezený

2. listopadu 2016 v 14:14 | Adelle |  povídka: terapie láskou
Všichni tři jsme společně odjeli do Hotelu Hollywood Rooswelt, kde už měli Michael i jeho tým zarezervované pokoje. Jak řekla Elizabeth, v klidu jsme tu mohli vymyslet, co dál. Ironické na tom bylo to, že jediný, kdo zůstával relativně v klidu, byla pravděpodobně pouze ona. Já měla v hlavě prázdno jako po několikadenním flámu a Javon buď cestou na pokoj klel nebo do čehokoli, co mu stálo v cestě, narážel. Na pokoji se pak sesunul do křesla a hlavu si v beznaději položil do dlaní. "Mám ho hlídat a on si v klidu pláchne...Ne nevěřím, že to udělal z vlastní vůle. Prostě NE!", kroutil hlavou ze strany na stranu a nervózně šoupal botama po koberci. "Pane Bearde, nic se mu nestane, jsem si jistá, že je to celé jen nějaký zvláštní druh humoru.", pokoušela se ho povzbudit Liz, což se jí ve výsledku moc nepodařilo. Javon vyletěl ze svého místa jako raketa. "Právě proto s kým je, se mu může NĚCO stát. Omlouvám se, paní Taylorová. Vím, že máte Madonnu ráda a já můžu znít zaujatě, ale...", snažil se držet na uzdě Javon, přesto zněl velmi rozhořčeně. Ani mně ovšem nemohly uniknout jeho časté negativní narážky na kontroverzní zpěvačku a přišlo mi, že v tom není jen pouhý fakt, že by se mu nelíbila její hudba. "Javone, jak to myslíš, že by se mu mohlo něco stát? Je tu snad něco, o čem bych měla vědět?", promluvila jsem poprvé od našeho odjezdu z divadla. "Aileen, drahá. Michael je rozumný, dospělý muž. Opakuji, nic se mu nestane. Zachovejme klid. Teď jen musíme zjistit, kde se nacházejí.", vložila se mezi nás Liz. Javon těkal pohledem mezi ní a mnou a bylo jasné, že má něco na jazyku. "Já....já...nevím. Tehdy jsem pro něj ještě nepracoval. A určité věci se ke mně dostaly jen zprostředkovaně, ale co vím od Wayna, Billa a potažmo částečně i od samotného Michaela je to, že před pár lety se Madonna o Michaela hodně pokoušela. Noviny tehdy psaly, že spolu snad i nějakou dobu chodili. Těžko říct, zda to byl zase jeden z výmyslů nebo je na tom něco pravdy. Byla jako jeho druhý stín. Doslova ho pronásledovala, musela být všude tam, kde on..", prozradil Javon. "Ale pane Javone, oba se pohybují ve stejném odvětví. Je normální, že se často potkávali na různých akcí.", skočila mu do řeci Elizabeth. "Jo, to může být ještě normální, ale rozhodně není normální pozvat kamaráda na večeři a pak si jeho ruku strčit na kozy....tedy chtěl jsem říct do výstřihu, jen proto, že má za to, že se tam ten dotyčný díval. Restaurace Ivy, duben 1991, kdyby to chtěl někdo přesně.", osočil se na Liz Javon. "Ale no tak, to je přece scestné, tomu nevěřím.", kroutila nevěřícně hlavou. "Ne? Ale já jo. Michael mi to sám kdysi řekl. Co tak na mě obě koukáte, copak nevíte, co je Madonna zač? To jste neviděly s Madonnou v posteli nebo co?", prskal kolem sebe oheň Javon. "I kdyby ano. Žádný nebezpečí Michaelovi nehrozí. Je se starou známou kamarádkou, co v říjnu porodila dcerušku tomu...jak se jen jmenuje ten její trenér?", začala si Elizabeth kroužit prstem kolem spánku ve snaze si vzpomenout. "Carlos!", vyštěkl hbitě Javon. "Tse...Madonna si plete fitness posilování se souložením. Už to s kým má dítě o něčem svědčí a vy mi tady budete vyprávět, abych byl v klidu?! Ani omylem.", přisadil si posléze a dokonale mě tím vystresoval. Oči jsem si zakryla v dlaních a ramena se mi naplno rozklepala. "No tak vidíte, co děláte? Rozplakal jste ji svými zbytečnými starostmi.", všimla si Elizabeth a posadila se vedle mě.

"Aileen, klid. Obvolám chlapy z ochranky. Paní Taylorová, vy mi musíte říct přesnou adresu Madonnina domu. Jestli ho nezatáhla někam do baru, budou jistě u ní doma.", vyjádřil konečně Javon nějaký plán. "Ah...je to v Beverly Hills, Sunset Boulevard...číslo tuším 9425.", rozvzpomínala se Liz. To už měl Javon nalepený mobil u ucha. "Hej Wayne, to jsem já Javon. Máme problém. Zmizel Mike. Respektive ho naposledy viděli, jak odjíždí od divadla s Madonnou. Ne, na podrobnosti teď není čas. Michael u sebe nemá mobil, nemůžu mu zavolat a zjistit, kde se zrovna nachází. Wayne, poslouchej mě, seber Billa a kluky a vyražte do Beverly Hills na Sunset Boulevard, číslo popisné je...", podíval se znovu k Elizabeth, která mu číslo tiše zopakovala. "Najděte ho! A jakmile se vám to povede, dejte mi vědět. Jsme na hotelu.", ukončil hovor a zmáčkl červené tlačítko na svém mobilním telefonu. "Jdu nám objednat něco k pití a Aileen čaj. Ta holka se furt klepe jak osika.", rozhodla Elizabeth a vzdálila se ke stolnímu telefonu, aby přivolala obsluhu. "Hej, to jsem nechtěl, nebreč...slyšíš? Mike je věrnej kluk, nemusíš mít v tomhle případě strach...jen, znáš jak občas reaguje citlivě a nepředvídatelně. Nechci, aby se dostal do nějakého maléru.", vzal mě jednou rukou za rameno a tou druhou se snažil setřít slzy z mé tváře. "Já jen Javone....já ničemu nerozumím. A teď je pryč a já mám strach a nevím, co si myslet. A...bojím se, aby se mu něco nestalo. Ne, s Madonnou to nesouvisí....I když to, co jsi před chvíli řekl, mi na jistotě zrovna nepřidalo.", polykala jsem další a další slzy. "Bude ok...uvidíš.", převzal teď Javon Elizabethinu roli ve vidění věcí v tom lepším světle.

"Neměl jste Aileen vůbec říkat takové věci.", pokárala Liz opět Javona a podala mi stříbrný tác, na kterém byl šálek horkého čaje. Telefon zazvonil Javonovi překvapivě brzy, jen pár minut poté, co jsem nápoj vypila. Zamračeně zíral na rozsvícený display telefonu. "No tak, vemte to přece.", pobízela ho nedočkavě Liz. "Je to divný, to číslo neznám..", podivil se Javon, přesto vyzvánějící hovor přijal. "Javon Beard u telefonu.", ohlásil se do sluchátka. "Ano....ano. Ne, prosím vás. To není žádný vtip. Je to pravděpodobně skutečně Michael Jackson. Jsem jeho bodyguard. Slečno, mohl bych vás o něco požádat? Mohla byste to tam na okamžik zavřít před ostatními lidmi? Já hned vyjíždím a budu tam tak....do dvaceti minut předpokládám....Ok, díky.", vytípnul telefon a úlevně si oddychl. "No tak? Co se děje?", chtěla vědět Liz a obě jsme na Javonovi visely pohledem. "Máme ho. Volala mi prodavačka z benzínky poblíž Witkoppen Road. Prý jí tam vběhl nějaký chlap, zamknul se na záchodě před davem lidí a tvrdí, že je Mike. Ještě že si ta ženská všimla rozruchu a vlezla na ty záchody. Michael jí nadiktoval přes dveře moje číslo s tím, že si pro něj mám přijet. Aileen, jedu tam a přivezu ti ho. Ok?", slíbil už mnohem klidněji Javon. Já přikývla a litovala, že nemůže slyšet tu ránu, kterou způsobil kámen, který mi spadl ze srdce. Hned, co Javon odvolal u Wayana a ostatních pátrací akci, zmizel. "To by mě zajímalo, co dělá Michael na benzínové pumpě?", nechápavě kroutila hlavou Liz a chodila z jednoho rohu místnosti do druhého, čímž mě trochu znervozňovala.

Přišlo mi, že se čas neskutečně táhne a přitom pravda byla taková, že se Javon s Michaelem objevili již za zhruba pětatřicet minut ve dveřích. "Jsme tu, zdraví a v pořádku.", oznámil už vesele Javon a odhodil na pohovku klíčky od auta. "Michaele...Miku", vykřikly jsme s Liz sborově. "Ahoj Liz...ahoj Aileen. Já...omlouvám se..", začal Michael, ale to už jsme mu obě padly kolem krku. "Já těm dvoum říkala, že budeš v pořádku.", mrkla na Mikea spiklenicky Liz a odtáhla se od něj. "Jak se cítíš, Liz?", strachoval se namísto toho Michael. "Já? Perfektně. Dnešek jsem si užila a ty jsi tady a všechno je dobré. Měla bych jít, teď už mě tu není potřeba. Pane Bearde, byl byste tak laskav a odvezl mě?", otočila se k Javonovi a ten se energicky vyhoupl z křesla a byl najednou samá zdvořilost a obětavost. "Ale samozřejmě, madam. Budu pak u sebe, kdybyste ještě něco potřebovali, ale jinak už vás nebudu rušit.", mrkl ještě na nás, než se za ním a Elizabeth zavřely dveře. Zůstali jsme s Michael sami.

"Tolik mě to mrzí, sluníčko.", zalitoval Michael a mě se při tom něžném oslovení zalily oči opět slzami. Byla bych schopná mu odpustit snad i vraždu. Přitiskla jsem se opět k němu a objímala ho tak pevně, že ho to možná muselo až bolet. "Michaele, měla jsem o tobě děsný strach. Můžeš mi prosím tě říct, co se stalo?", požádala jsem ho a teprve nyní, když jsem byla jakž takž schopná vnímat, jsem si všimla, že má na obličeji opět černou chirurgickou roušku. Posadili jsme se spolu na pohovku a já trnula, co mi během pár chvil hodlá sdělit. "Tam v divadle...v šatně. Narazil jsem tam na Madonnu. Byla taková milá a plna dojmů z večera. Řekla mi, že chce dnešní den ještě oslavit, že je to na počest Liz a že to všichni oslavíme u ní doma. Snažil jsem se jí vysvětlit, že se musí prvně zeptat samotné Elizabeth, zda s tím bude vůbec souhlasit, ale ona tvrdila, že už pro ni i pro vás s Javonem poslala někoho z jejích lidí a že už jste určitě v autě na cestě do Beverly Hills. Že se nemám moc starat, protože Liz už s tím jejím návrhem pokračovat v oslavě dopředu věděla a souhlasila s tím. Uvěřil jsem jí a odjel s ní v autě zadním vchodem, abychom prý nevzbuzovali pozornost u novinářů. Když jsme ale dorazili k ní do domu, začínalo mi to celé být podezřelé. Nikde žádné auto. Uvnitř domu jsem se sám přesvědčil, že tam nikdo z vás není a...a prostě jsem utekl. Bylo dobré, že venku už byla tma, ale i tak mě později poznali nějací lidé a hnali se za mnou. Tak mě nenapadlo nic jiného než vběhnout do nejbližší benzínky. Tam jsem se před nimi schoval v kabince, ale dělali velký povyk a pak jsem uslyšel, jak ke mně někdo mluví. Byla to prodavačka, co měla zrovna službu. Tak jsem jí musel prozradit, kdo jsem, ale moc mi nevěřila. Nadiktoval jsem jí Javonovo číslo a poprosil ji, aby mu zavolala a vyřídila mu, kde jsem.", vylíčil Michael a já jeho informace musela ještě několik vteřin těžce vstřebávat. Neuměla jsem pochopit, proč Madonna Michaelovi lhala a hlavně proč ho nechala jen tak odejít. Proč ho tedy neodvezla nazpátek?! Michael byl venku sám, bez svých bodyguardů, bez mobilu i možnosti si odněkud zavolat a pomineme-li roušku i bez jakéhokoli přestrojení. Při představě, čeho všeho by byl schopný takový rozvášněný dav volně se pohybujících fanoušků, se mi kolem srdce bolestně stáhla smyčka.

"Myslela jsem, že hrůzou umřu. Měla jsem takový strach, Miku. Díky bohu, že jsi celý.", zopakovala jsem a nechala se od něj přivinout na jeho hruď. Pak jsem přišla na řadu s vysvětlováním já. Pověděla jsem Michaelovi, jak jsem se dostala do Los Angeles, jak hezky se mě ujala jeho vizážistka Karen a hlavně jak to celé zorganizoval Javon. "Nechceš mi teď taky prozradit, proč jsi tolik trval na tom, že mě veřejně představíš na jevišti?", vrátila jsem se k tomu, kvůli čemu jsme se s Michaelem v Neverlandu nepohodli. Michael si smutně povzdychl. "Chtěl jsem to udělat Josephovi na truc! Kdybych tě vzal s sebou na jeviště a kdyby ses ode mě ještě nechala políbit, vzbudilo by to pozornost a jsem si jistý, že by se o tom hned druhý den psalo. Dostalo by se to k němu, o tom není pochyb a já věřím, že by byl vzteky bez sebe, kdyby viděl jak se my dva....", obtížně hledal slova Michael. "Líbáme?", doplnila jsem ho. "Ano, líbáme. To poslední, co mi v telefonu řekl, bylo to, že jsem nebyl schopný si udržet Lisu a že si beztak neudržím ani tebe. Že jsem prostě marnej případ a pak mi řekl....pak mi řekl.", zadrhával se Michael a já sledovala jak se začíná chvět. "Nosáku..", dodal nakonec Michael a já jen zděšeně povytáhla obočí. "Víš, když jsem ještě bydlel s rodinou, ještě před tou operací nosu. Bráchové si ze mě utahovali a říkali mi velkonosáku. Nenáviděl jsem svůj nos. Všichni jsme měli velké nosy po Josephovi. Nechtěl jsem se mu podobat už kvůli tomu, jak se choval a co dělal. Když jsem se zmínil o operaci, řekl mi Joseph, že jen přes jeho mrtvolu, že mám být hrdý na svůj nos. Nebyl jsem a tak jsem šel na operaci. Pak už mi nikdo z nich nemohl říkat velkonosáku. Zbyl jen nosák.", vysvětlil Michael. "Tak proto ta rouška v posledních dnech, že ano?", chtěla jsem se ujistit a dotkla jsem se prsty látky, která zakrývala jeho tvář. Michael slabě přikývl a já zátáhla za její tkaničky, abych roušku uvolnila. Michael s sebou úlekem škubl. "Miku, prosím!Tvůj nos je v naprostém pořádku. Dneska jsi tu roušku v divadle také nepotřeboval. Zvládl jsi to skvěle bez ní.", povzbuzovala jsem ho. "Nemusíš se přede mnou přece schovávat. Přede mnou ne. Prosím.", zkusila jsem to znovu a tentokrát si už ode mě Michael roušku nechal sundat. "No vidíš...", chválila jsem ho jako malého školáčka. Bříškem prstu jsem mu přejela přes nos. "Perfektní....prostě perfektní!", zhodnotila jsem a usmála se na něj.

"Aileen...já ti dneska ani nestačil říct, jak moc ti to slušelo...tedy sluší. Ty šaty....moc se mi na tobě líbí.", odvrátil od svého, pro mě dokonalého, nosu pozornost Michael. "Můžeš to ještě napravit, Michaele. Nikdy není přece pozdě.", vybídla jsem ho hravě. "Tak tedy....moc ti to sluší.", zašeptal s trochu zhrubělým hlasem Michael. "Děkuju ti, ale dnes jsem tu od rozdávání lichotek já. Myslím, že je nejvyšší čas, abychom ti trochu zvedli sebevědomí.", převzala jsem iniciativu. "Takže, chceš vědět, co se mi na tobě líbí?", zeptala jsem se ho s nově nabitou hravostí a pozitivní energií v těle. Odpovědí mi bylo jeho přikývnutí. V očích se mu zračila zvědavost. "Líbí se mi tvoje vlasy. To, jak jsou od přírody zvlněné a jak mě vždy pošimrají na tváři, když se ke mně velmi blízko přiblížíš. Miluju tvoje oči a ty jiskřičky v nich, když jsi veselý. Líbí se mi jejich barva a líbí se mi i tvé dlouhé řasy. Líbí se mi tvůj nos a líbil by se mi i před tím. Nedej na posměšné komentáře druhých, byť je to tvá rodina. A víš co si myslím, Miku? Že ti bráškové možná trošičku záviděli, proto museli najít něco, čím tě srazit nebo alespoň trochu sesadit. Tohle děti občas dělávají a ty bys jim to měl odpustit a zapomenout. Ať už tehdy řekli cokoli, nic to určitě nemění na tom, že tě mají rádi a já věřím....věřím, že i Joseph tě má rád. Opravdu v to věřím", sdělila jsem mu upřímně a on mě poslouchal a přijímal má slova. Už se nesnažil přede mnou utajit své emoce a z oka se mu po tváři rozkutálela slza. "I když se mi ty slzy nelíbí, měla bych se naučit je mít ráda, protože dokazují to, že máš srdce a city. A já...já bych vedle sebe rozhodně nesnesla nějakého necitu.", nepokoušela jsem se mu tentokrát slzu rychle setřít a dělat, jako by ani neexistovala, prostě jsem ji nechala dopadnout. "Miluju tvé rty....velké a plné. Miluju je, protože umí líbat nejlíp na světě, víš.", pokračovala jsem a Michael se přes zakalený zrak tiše rozesmál. "A kromě toho, že umí skvěle líbat, se umí i kouzelně smát.", dodala jsem rychle. Pak Michael udělal přesně to, v čem byly jeho rty tak dobré....přitiskl se jimi na ty mé, chvíli vyčkával a zvyšoval tak mé napětí. Pak si je přivlastnil...jemně a zlehka. Nesměle si pohrával dokud jsem neucítila, jak jsou najednou mé rty citlivější a prokrvenější. Tím jsem mu dala jasný důkaz toho, že chci, aby pokračoval. Pochopil i beze slov, jeho polibky tak byly najednou delší a vášnivější. "Páni!", zmohla jsem se na jediné, když se ode mne za nějakou dobu nepatrně odtáhl. "Aileen, já....já ti neřekl celou pravdu. O tom dnešku s Madonnou. Nesnesl bych už pomyšlení, že před tebou něco tajím. Navíc, i přes ty roky, co ji znám, nevím čeho je doopravdy schopná, když se naštve a nerad bych, aby se k tobě donesly určité věci z bulváru. Nepravdy či polopravdy. Já...musím ti říct celou pravdu. Pak se můžeš sama rozhodnout, zda budeš chtít, abychom pokračovali v tom, co jsme tu před chvíli dělali."

"Dobře...", přikývla jsem a začala pomalu chápat Javonovu zášť vůči Madonně. Nechtěla jsem už slyšet její jméno, přesto jsem na Michaelovi viděla, jak moc ho něco trápí. "Tak povídej...", vybídla jsem ho. "Chtěla se se mnou vyspat!Vidíš...urvala mi i knoflík na košili. Tady...", a já si tak mohla povšimnout, že tam, kde byl dřív bílý knoflíček, je nyní prázdné místo. "A ty..ty jsi..?", vyhrkla jsem zbrkle. "Aileen, proboha ne. Věř mi, prosím. K ničemu nedošlo. Ani v nejmenším. Snažil jsem se jí rozumně vysvětlit, že mě k tomu prostě nemůže přinutit, protože tyhle věci já nedělám bez lásky. Řekl jsem jí, že miluju tebe, ne ji. To ji naštvalo asi ještě více, proto mě zamkla v její koupelně. Ven jsem se dostal pootevřeným okýnkem a zbytek už víš.", dokončil Michael a já ještě chvíli zůstala nečinně a mlčky sedět jako opařená. "Aileen, já...chci abys věděla, že bych tě nikdy nepodvedl. Nikdy. Za žádnou cenu.", zdůraznil. "Víš, tak trochu jsem něco takového tušila. Už i díky tomu, co mi o Madonně a tobě stačil prozradit Javon.", promluvila jsem konečně a Michael se zatvářil překvapeně. "Restaurace Ivy...", pípla jsem na upřesněnou. "Ah tak...to bylo před pěti, šesti lety. V té době jsme se často setkávali.", povzdychl si Michael. "Prý se o vás psalo, že spolu chodíte...", přihodila jsem mu další udičku, na kterou se chytil. "Z mého pohledu ne. Párkrát jsme si vyšli a ta večeře v Ivy byla vůbec velký debakl.", zhodnotil Michael a já ho posunkem očí vybídla k podrobnostem. I přes to, jak mi byla tato diskuze nepříjemná, jsem zůstávala i trochu zvědavá. "Vzpomínám si, že mi tehdy řekla: Nejdu s tebou do nějakýho hloupýho Disneylandu. Já jí na to řekl, že jsem jí ale nepožádal, aby tam se mnou šla. Na to ona důrazně: Nejdu do Disneylandu. Jdeme na večeři a pak do strip baru. Nechtěl jsem jít do žádnýho baru, kde se muži převlékají za ženy a opačně. Tak jsme s ní tedy šel na tu večeři...do Ivy. V autě mi z očí strhla brýle a vyhodila je z okna.", vzpomínal hořce Michael. "Prý chtěla vidět na mé oči, byla naštvaná, že mám brýle, tak je prostě vyhodila.", dodal a já pocítila lítost i nenávist. Dokázala jsem si představit, jak se asi Michael ten večer cítil. Že byl opět přinucen udělat něco, co mu nebylo příjemné. Skryl tím pádem své emoce za brýlemi, ale Madonna to vzala jako urážku a to málo, co Mikovi pomáhalo se cítit, alespoň trochu líp, vyhodila z okénka auta. "Pak u večeře dělalala všelijaká ta lascivní, laciná gesta. Nedalo se na to koukat, nevěděl jsem kam s očima a neměl jsem své brýle. Dokonce jsme se i v závěru toho večera pohádali. V restauraci nás totiž poznala skupinka dětí a rozběhla se k našemu stolu. Prosili, zda bychom se jim podepsali, ale Madonna řekla: Vypadněte. Slyšíte? Jděte pryč. Bylo to velmi hrubé, nebylo to hezké. Řekl jsem jí, že takto nemůže s dětmi mluvit a ona mi řekla, ať držím hubu.", přehrával si Michael onen nepovedený večer před očima. "Co jsi na to řekl ty?", zajímalo mě a zlost ve mně jen kypěla. "Řekl jsem: Ty drž hubu. Nelíbilo se mi, jak s těmi dětmi jednala. Bylo to nepřípustné.", uzavřel Michael.

"No Miku. Díky tobě a Javonovi jsem dnes získala nový pohled na Madonnu.", přiznala jsem bez oklik. "Zlobíš se?", špitnul zklamaně Michael. "Ano, zlobím....ale ne na tebe. Na ni. A jestli se ještě kdy pokusí ušít na tebou nějakou habaďůru, bude mít co dočinění se mnou.", vyhrožovala jsem a Mike si znatelně s úlevou oddychl. Byli jsme spolu, vše si řekli, nikdo na toho druhého nezvýšil ani jednou hlas a tak to mělo být.

Únava a náročnost dne se na nás začala podepisovat a mě bylo zcela jasné, že pokračování toho, co se odehrálo před tím než Michael nakousl téma Madonna, budeme muset nechat na jindy. "Ale...?", vyhrkl Michael, když jsem si odevzdaně svlékala šaty a chystala se do postele. "Už nic neříkej, zlato. Já se nezlobím...a věřím ti.", přejela jsem mu prstem přes ústa, abych ho umlčela. "Dnes už si nepřeju nic jiného, než abys mě obejmul a chytil za ruku.", zašeptala jsem. "Tak to splním moc rád.", odpověděl, přitulil se ke mně a udělal přesně to, o co jsem ho požádala.

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Mrtin Mrtin | 2. listopadu 2016 v 15:06 | Reagovat

Pořádně akční díl s detektivní zápletkou, kdy se snažili najít Michaela. Moc mě to bavilo a pařádně jsem se bavil. Madona je prostě s prominutím kurva a kráva. Chová se namyšleně až to ani není možné. Vím, že většina těhle věcí se mezi nima stala doopravdy, což můj pohled na Madonu tak změnil jako u Aileen. Je moc pěkný, jak se příběh prolíná se skutečností, až člověk ani neví co skutečnost byla a co ne. Jestli Madona Michaela doopravdy zamkla v koupelně :-)). Oslovení nosáku mě spíš rozesmálo, vidět mě Aileen, tak mi asi jednu vrazí, ale nedalo se jinak, přišlo mi to prostě vtipné. Těším se na další díl :-)

2 Zuzy Zuzy | Web | 2. listopadu 2016 v 15:59 | Reagovat

Bože jak mě se ulevilo! :-))Nejen, že se Mike našel,ale že ¨ho ta mrcha nedostala! Jo, jo, víme, že se o něj snažila co mohla,ale  Mike je jemné a vybranné sousto.. tak akorát pro  Aileen ♥ Takovou by Mike býval potřeboval i v reálu,aby mu opakovala jak je krásný a analizovala s ním všechno co k němu paří a dodala mu sebevědomí.
Představa, jak Mike leze okénkem z koupelny,a by zachránil svojí čest je prostě kouzelná :-)) No a ta fotka se ti Adelle povedla, doufám, že všechny stíny, co byli mezi Mikem a  Aileen jsu fuč a čeká je příjemné usmiřování.

3 Moonwalker Moonwalker | 2. listopadu 2016 v 19:29 | Reagovat

Určitě je těžké něco cítit jako Madonna, protože se pořád musí tvářit bezcitně, a nikdy neuměla projevit svoje city. Je to hrozné, ale já v ní vidím to dobré, vidím jak na Michalově koncertě pláče, jak promlouvá k Elizabeth Taylor, jak zpívá La vie en rose, jak s krásně s láskou zpívá. Ona má taky city. Ale hlavní je usmíření Aileen a Michaela. Ta ženská ho zbožňuje, a on jí jakbysmet. Láskou a odpuštěním naplněný díl, akorát podle mého až příliš špatně popisuje Madonnu.

4 Adelle Adelle | Web | 2. listopadu 2016 v 19:38 | Reagovat

[3]: Asi jsi nečetla předchozí kapitolu! Tam byla totiž Madonna popsána v tom lepším světle. Viz její projev na oslavě Elizabeth. Promiň, ale Michael Madonnu neměl rád, to mám potvrzené i od holek z blogů. Důkazem mohou být i diskuze, které vedl s Rabbi Schmuley. A část, kdy je v této kapitole popsána, jak se Madonna chovala v restauraci v Ivy v roce 1991, kde se objevila s Michaelem je rovněž založena na skutečnosti (od rozbití Michaelových brýlí, přes strčení si Mikovy ruky na prsa až po to, jak nahezky vypakovala děti, co je žádali o podpis. Takže promiň, ale nemyslím si, že bych jí touto kapitolou nějak moc očernila. Mohla se během let změnit, ale svatyni z ní rozhodně dělat nebudu...

5 Adelle Adelle | Web | 2. listopadu 2016 v 19:45 | Reagovat

[2]: Zuzy, dík za komentář. A jsem ráda, že alespoň my dvě, jsme co se týče názoru na Madonnu za jedno. Mračna a stíny jsou pryč a bude zase slunečno, ale nezaručuju, že se pak zase nezatáhne. To víš, ještě nejsme zdaleka u konce a ti dva před sebou ještě několik zatěžkávacích zkoušek mají.

6 B.S. B.S. | 2. listopadu 2016 v 20:26 | Reagovat

[3]: Spatne popsana Madonna? To myslis vazne? A Adelle ma pravdu, je uplne jasny, ze jsi necetla predeslou kapitolu. Co se tyce teto, tak jak jiz bylo napsano, hodne veci popsanych s Madonnou se skutecne stalo. Fikci je tu ten unos Michaela do Beverly Hills a nasledny uprk z koupelny, ale ani to neni prilis daleko od pravdy. Staci trochu vic hledat na internetu.Chtela se s nim v 90.letech vyspat, popisovala mu, jaky silenosti s nim v posteli bude delat, chtela po nem, aby se sbratrickoval s tou jeji bandou tanecniku, ktera mela dat Michaelovi novou image napr. ostrihat mu vlasy mimo jine. Madonna rovnez chtela, aby byl Michael v chystanem klipu In the Closet, kde mela Madonna puvodne svuj part, oblecen za zenu. Takze secteno a podtrzeno, Madonna je tu popsana dobre a jeste ve slusnejsim svetle. Byt po mem, byl by to vetsi masakr. Byla to obycejna suklice puklice. Tecka.

To, jestli ji materstvi a roky zmenily, nedokazu posoudit. Ale naposledy, co jsem ji videl krepcit vrascitou v takovym ruzovym gymnastickym uboru, bych rekl, ze ne. Nemela soudnost a moc ji nepobrala ani ted. Mozna dokaze byt za kultivovanou damu, ale to jsou dle meho jen vyjimky.

Nechci tu rozpoutat nejakou hadku, i kdyz si timto, co jsem napsal, o to jen koloduju. Nezlobte se na me,  holky, ale Adelle znam osobne uz radu let, spojuje nas mnoho skvelych zazitku, ve kterych figuroval MJ. Je to jedna z mala, ktera me muze temer denodenne otravovat s tim, at ji do detailu popisu svy pocity, kdyz MJ prijel v 96 do Prahy a ja u toho byl, rvali jsme spolu u prenosu ze Staples Centra, kde bylo posledni verejne rozlouceni. A uz mam v sobe holt zazitej ten prehnanej ochranitelskej reflex, kterej me nuti se ozvat, kdykoli mam pocit, ze do ni nekdo reje.

MJ Madonnu nemusel. Snazil se k ni chovat mile, ale ona ho pomlouvala i v tisku, to ho nastvalo a nazval ji zlou carodejnici. A koho nemel rad MJ, nemam rad ani ja. Cus bus autobus.

Boze, hlavne me nenutte tu zacit krom Madonny milovat i Brancu a spol., chtel jsem sem pridat i "Pepu Jacksona", ale toho mam v tomto pribehu rad. Myslim, ze to bude slusnej kanon. :D

7 Jeana Jeana | 2. listopadu 2016 v 20:42 | Reagovat

Madonna je zakerna mrcha, jen co je pravda. Minimalne kdysi. Ty jeji snahy v uhnani Mika jsou hodne zname. Nastesti se Mike nedal a utekl okynkem :D Aillen musela byt vazne nastvana a strach s ni musel cvicit, ale ustala to. Je skvela <3

8 hanylen2 hanylen2 | 2. listopadu 2016 v 23:19 | Reagovat

No chudák Javon. Ale trochu mi to připomělo tu Zuzinu kapitolu (on jistě ví kterou, ta bude klasická) A Madonna? Už na Tita to zkoušela a MIchael rychle pak vycouval. Karen dosvědčuje, že když šla za ním do šatny, on osobně žádal Karen, aby tam radši zůstala a Madonna ji za to pak nenáviděla. To je fakt. To, co provedla na Oscarech, to je také klasika. Michael z toho byl nešťastný a moc se ho to dotklo - Whoopi Goldberg a Diana Ross ji správně pojmenovali- hrubý pytel. Joseph to s Michaelovým sebevědomím pěkně "pohnojil", ale to on prý dělal každému, jen MIchael byl citlivější a bral si to osobně. Ten závěr, Adelle, ten je úžasný. Dosloval jsem ho shltla. Ale... no pokračování zase nic? Chjo, to mám tedy na pěkné sny.

9 Adelle Adelle | Web | 2. listopadu 2016 v 23:34 | Reagovat

Hani, diky.Mimochodem, jakou Zuzinu kapitolu mas na mysli? Už jsem asi tupoun při večeru a moc tomu nerozumím.😊

Jeanko, i tobě srdecne diky za reakci❤

10 hanylen2 hanylen2 | 2. listopadu 2016 v 23:52 | Reagovat

[9]: Mě úplně dostal ten opilý Michael co Wayneovi upláchl a vydal se mapovat prostory. Pamatuješ? "Já chci pusinku. Ale ty mi ji asi nedáš" Jak ho Abbie tráopila.

11 Zuzy Zuzy | Web | 3. listopadu 2016 v 7:18 | Reagovat

[5]: Adelle, buď bez obav, než si na někoho udělám nějaký názor i třeba na Madonnu, tak prostě sleduju její chvání a to co popisuješ v kapitole, je fakt.. stejně i to, že Mikovi často volala a sváděla ho nechutným způsobem a po setkání s ním mu říkala:Víš kam jsem si sahala, kde byl tenhle můj prst a pod.. takže teď jí nijak nechci soudit, ale jen konstatuju, že jako člověk Mika nejen že nepochopila, ale jak sám Mike říkáv v těch hovorech s rabínem, že je pro něj příliš vulgární a to měl stoprocent pravdu, věřím jemu, né jí.. i to aby nezustala pozadu za Mikem, tak se nazvala královna popu.. jak originální, že :-)))
Přesně tohle mě na povídkách baví a obdivuju to, když je v nich fikce napojená na fakt a dělí je mnohdy jen tenká linka a na čtenáři je najít. Prostě o Mikovi už víme tolik od něho samého a z věrohodných zdrojů, že někdy tuto skutečnost zapracovat je umění, ale Adelle, tobě se t opět povedlo !!!♥

12 Adelle Adelle | Web | 3. listopadu 2016 v 12:38 | Reagovat

[11]: ❤❤❤ děkuji

[10]: Jo ták, já už se trochu bála, že tu něco kopíruju nebo tak. Tak to jo. Jo, ta Zuzina kapitola s rozparáděným Michaelem byla super :)

13 Madonna Madonna | 3. listopadu 2016 v 22:13 | Reagovat

[4]: Já jsem tu kapitolu četla proto jsem ten prolov zmínila :) Vím že Mike Madonnu rád neměl, myslím že k tomu měl i důvod, ale já jsem o Madonně tolik četla, v dobrém i ve zlém, mám o ní spoustu informací, a je spousta věcí, které o ní nikdo neví, a mě to mrzí. Madonna není ani náhodou svatá, spíš se mě to dotklo, protože jsem jí před lety měla ráda, sice je to dávno co jsem zmoudřela, ale asi mi z toho něco zůstalo. Mimochodem máš krásný blog, který ráda navštěvuji, a nechtěla bych s tebou být na kordy zrovna kvůli Madonně :)

[6]: Mrzí mě že jsem tě urazila, asi jsem špatně popsala co si myslím. Já Adelle neznám, ale její blog je úchvatný, a nechtěla nikoho obviňovat. V podstatě od začátku svého života se o Michaela zajímám, a když byl v Praze tak jsem se taky rvala o podpis nebo alespoň zahlédnutí. Nechtěla jsem Adelle, jak jsem vyčetla tvojí blízkou přítelkyni urazit, a vím že Michael Madonnu fakt rád neměl, a ten projev u Elizabeth jsem zmínila schválně. Mám neuvěřitelnou potřebu všechny bránit, ať už je to Madonna nebo Pepík od vedle. Achjo, jsem to zase pohnojila :|

[11]: Tak story Michael-Madonna znám dobře, Madonna svatá není, a nikdy nebyla, ale já jsem nejspíš špatně vysvětlila svůj názor. Ta ženská zase způsobila takovej rozruch :D

14 Moonwalker Moonwalker | 3. listopadu 2016 v 22:14 | Reagovat

[13]: Proboha proč jsem si do jména napsala Madonna? :D

15 Adelle Adelle | Web | 4. listopadu 2016 v 7:45 | Reagovat

[14]: V pohodě, mě jsi neurazila. A jsem ráda, že se ti můj blog líbí. Jen jsem se prostě potřebovala ohradit, protože si jednoduše nemyslím, že bych o ní napsala něco přehnaně zlýho. :) Na druhou stranu, tohle je stále fiktivní příběh, takže asi vůbec nemělo cenu tu řešit, zda je obraz Madonny, tak jak já ji popisuji, pravdivý nebo ne. Ráda do příběhu zařazuji, ale i skutečný události, to zase ano. Nic jsi nepohnojila, ty máš potřebu chránit ostatní a Bohouš (B.S.) má zase potřebu zastávat se mě...takže jste si kvit.

Já pokaždé, když píšu a začne se nějaká má postava chovat divně nebo nepředvídatelně (viz třeba Michael), tak se vžy bojím, jak to vezmou čtenáři, protože už mi jde hlavou to, jak se bude hned psát: Ale tohle by ten dotyčný nikdy neudělal. U Madonny jsem si ale troufla, protože jsem věděla, že jí tu holky moc nemusí. Takže znovu opakuji....je to jen fikce s určitými prvky/narážkami na skutečnost. Budu ráda, když zůstaneš věrná příběhu...Madonna už se fyzicky v příběhu neobjeví, pokud mě tedy nenapadne nějaká změna, takže to by pro tebe mohla být potěšující informace, že už se tu na ní nebude chrlil oheň.

P.S. ale příběh bude a má svý antagonisty, takže se jen můžu po tomhle děsit, jak se to vezme ze stran čtenářů :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama